Tak jako každý rok i letos vždycky píšu na Silvestra takové svoje shrnutí roku.
Letos mě to trvá a vůbec nevím jak začít, protože konec tohoto roku vůbec není veselý a optimistický, ale plný omezení, nařízení, příkazů a zákazů, strachu, krachujících firem mých kamarádů, plný bolesti z odchodu tolika pejsků (naštěstí z lidí nám nikdo letos neodešel), vyčerpání z práce, protože většina z nás má dvě zaměstnání, aby mohli dotovat firmu, aby přežila, dotovat rodinu, lidi ,které máte rádi, kterým nesmyslné vládní nařízení znemožnili pracovat.
I na mě došlo a musely mě pomoct děti, aby Coolzada přežila. Rok omezení je strašně dlouhá doba. A to nás čekali krásné akce: FIWC (kde máme připravené zboží, propagační materiály a sponzoring), spousta výstav, kde máme zaplacené místo na stánky, spousta odložených závodů a sportovních akcí, ME v coursingu, měli jsme jet s pejskama natáčet historický film do Litvy… to vše nám padlo.
Ale i přes tohle všechno se nám spousta věcí podařila. Byla jsem s kamarádkou Evou na výletě na krytí ve Francii, viděla jsem Versaille, Paříž a další krásná místa, letošní tradiční Pavian Tour na kolách nám padnul, ale zvládli jsme Tatran Tour a opravdu jsme si to s kamarády užili. Začátkem roku jsme vyrazili na krytí naší Whisky do Německa, ze kterého se nám narodilo 8 krásných štěňátek. V listopadu jsme s Martinem a Báthorkou odjeli do Švédska na krytí a za nedlouho se nám narodí štěňátka.
Ke konci roku kdy omezení stále zpřísňovalo aniž by to kamkoliv vedlo, protože dle statistik počty stále stoupají a čím větší omezení, tím je jich víc, lidi mohou jen do obchoďáků, kde si mohou koupit brambůrky, ale ponožky už ne, doktor vás neošetří, pokud nemáte coronu, vymizela angína a chřipka a takové ty běžné nemoci a pokud vám něco je, pomož si sám. Můj taťka nemůže na plánovanou operaci, aby mu zachránili zbytek zraku, tak asi konečně dostanu to nejvyšší ošetřovné, i když raději bych byla, aby viděl… Prostě svět se v prdel obrací…
A abychom se z toho nezbláznili, měli jsme také spoustu krásných akcí. Byl výcvikáč na Milovech, dva výcvikáče v Béďově, měli jsme dva krásné týdny dovolené s pejskama na Slunečnici, podařilo se uspořádat klubovku, kde se naši pejsci krásně umístili, několik závodů a velkou radost nám udělal Egon Ar’Daroth a Flower Ar’Daroth, kteří se stali coursingovými vítězi za rok 2020. Jen to předávání cen nebude asi tak krásné a pompézní na galavečeru Šampiona šampionů, ale pravděpodobně jim přijde poštou…
Letos jsem odchovala jeden vrh G Ar’Daroth (Ch.DewTullamore Ar’Daroth + Ch.Celtic Shamrock Elron) a z tohoto vrhu nám doma přibyla jedna posila smečky krásná Grace. Ale také jsme se s bolestí v srdci rozloučili s naší Elkou 9,5r., která si ještě v plné síle užila s námi naši dovolenou na Slunečnici a měsíc na to dostala torzi žaludku a už to nezvládla. No a ke konci tohoto roku i s její sestrou Asonancí. 5 sourozenců stále ještě žije a doufám, že se ve zdraví dožijí a oslaví 10-tku. To bych si moc přála.
Tento rok byl prostě divnej, prostě jing a jang. Spoustu lidí jsem vyškrtla ze života a je mě z nich špatně, z některých se stali opravdoví kamarádi. Prostě krize prověří… Také jsme si konec roku krásně užili s bandou super lidiček, chodili jsme na pravidelné nedělní vycházky, které doufám budou pokračovat, oslavili Vánoce i Silvestra. Venku, v přírodě a s pejskama. A tak to má být.
Doufám, že rok 2021 nám všem přinese štěstí, že se konečně svět vrátí do normálu, přeji vám všem, aby jste byli zdraví, vrátili se do práce a do škol, abychom si zase mohli spolu sednout v hospodě na pivu, abychom mohli jet s partou na víkend na kola, do Tater, abychom se mohli zase setkávat v Močenoku, na Béďově a na Slunečnici, abychom zase mohli volně cestovat, užívat si výstav a výletů. Přeji vám, aby lidská blbost, závist a zloba vymizela, což se asi nepodaří, tak alespoň ať se vám obloukem vyhne!
Krásný, šťastný a úspěšný nový rok!