ANNA- Anička -Hoví je velmi vitální, stále veselá a usměvavá a dobře naladěná plavá fenka z našeho chovu, která bohužel utrpěla v pouhých 8 týdnech života komplikovanou zlomeninu nohy. Bohužel byla špatně diagnostikována. Řešila se zlomenina nohy, následovaly operace, ale nehledala se příčina zlomeniny.
Zlomenina se zhojila a po dlouhých rehabilitacích, akupunktuře a dalším, nebyl výsledek úplně perfektní. Stále kulhala, takže v jednom roce věku po důkladném vyšetření se určila teprve příčina jejího handicapu. Anička prodělala v těch 8 týdne infarkt míchy, ochrnula a nožku si přisedla. Občas se toto stane při porodu ( Anička se narodila jako první v pořadí), kdy štěně zůstane dlouho v porodních cestách, vytvoří se aneurysma a je to!
Anička se zotavila, ale zůstaly jí samozřejmě následky. Je to podobné, jak u lidí po mozkové mrtvici. Takže na pravou půlku těla je méně pohyblivá (např. se nemůže poškrábat na pravé straně), neslyší na pravé ucho (ale to jí vyhovuje, když se jí potvůrce nechce poslechnout, dělá že neslyší) a neohýbá zadní pravou tlapku v záprstí, ta zůstala bez reakce. Ale to jí naprosto nebrání v tom, aby žila plnohodnotně. Běhá jak divá, dokonce je z našich psů největší lovec, ujde na vycházkách to co ostatní, nijak jí tento handycap nevadí. Je úžasné, jak se pes dokáže vyrovnat naprosto se vším.
Anička měla jít k mé kamarádce, ale po těch dlouhých peripetiích, léčení, rehabilitacích, cvičení a spávání s námi v posteli to už nešlo a kamarádka se za ní občas jezdí podívat a přemlouvat nás… Prostě je to naše sluníčko.
Zemřel 29.1.2015 na akutní selhání srdce.Stačil nám vychovat našeho mladšího Guinnesse, ze kterého nám udělal také tak skvělého psa, jako byl on. Zůstala po něm velká díra v mém srdci a bude nám chybět asi navždy….
Connor byl velmi mohutný 96 cm vysoký, černý pes s krásnou samčí hlavou, tmavým okem a velmi klidnou, přátelskou a skvělou povahou, což zdědil po svých předcích, kteří měli canisterapeutické zkoušky. Otec Quaid vom Alpetal je z Německa a ve svých momentálně 10,5 letech je stále v dobré kondici. Babička Tina di Talao se dožila úžasných 9let, 6 měsíců.V Connorově rodokmeni najdeme psy s věkem dožití10 let, 11 let, 10let a 6 měsíců, 8 let apod… Connorova maminka Blackie of Stadlewood byla (bohužel uhynula v 6 letech na torzi žaludku) velmi mohutná černá fena s krásným elegantním pohybem. Oba rodiče byli úspěšně výstavně vedeni. S Corym jsem výstavy bohužel neabsolvovala, protože to v té době nebylo mojí prioritou, nevěděla jsem jak na to a také z důvodu absolutního nezájmu ze strany chovatele, což mě dnes mrzí, ale se skoro 6 letým psem už se těžko začíná.
Kokynek, tak říkáme našemu černému „Panu Psovi“. Kdyby byl Kokyn člověkem, mohli bychom si ho představit, jako statného muže, ve fraku, s vycházkovou holí, mohutným knírem a cylindrem. Tento pes je takový anglický gentleman. Když nemusí, nespěchá. Dámám se dvoří. Když je nával ke kýblu s vodou, Kokynek nejdříve pustí všechny psí slečny a až po té se sám napije. Rázně vysvětlí každému drzému psovi, jak by se měl slušně chovat. S ostatními „Pány Psi“ se drží ve vzájemné úctě a nevšímá si feneček toho druhého. Hrdě si hlídá svoji smečku a stará se o ni.
I když působí poněkud vážným dojmem, je to miláček, mazlíček. Má úžasnou, klidnou povahu a jen tak něco ho nerozhodí. Když mu přeci jen dojde tpělivost, třeba nad mladším psem Guinnessem, nadá mu a hned potom se vrací do svého klidu.
Stejně, jako ostatní naši psi, i Kokyn zbožňuje vycházky. Ale dává přednost kratším, kde si může počíst hodně pesemesek.
CMKU/IW/2739/07
Nar. 13.6.2007
Nůžkový skus, chybí LD 4, světlejší oko
Zemřela 13.5.2015
Ajka je naším prvním vlkodavem. Je to žíhaná fena nádherné stavby těla, kulturistického osvalení a lehčí hlavy. Již na pohled je jasné, že je to sportovec tělem i duší a i když je to už babička, pohyb je jejím největším koníčkem. Nyní má své nejlepší léta za sebou (již se dostavila arthróza a máme trochu vratké koleno), ale navzdory všem důchodcovským nezdarům, nasadí vražedné tempo a viditeně si užívá každou procházku.
Je nadšená pro každou práci. Na cvičáku byla nejvzornější pes, nezastavila se ani před agility a 10km túra pro ni byla průměrnou procházkou.
Ajuška se v srpnu 2011 stala maminkou jedenácti štěňátek. Dvě štěňata zůstala u nás doma a spolu s mamkou a dvěma psy tvoří nerozlučnou smečku. Ajuška byla nad míru vzorná a čistoná mamina. I teď občas chodí holkám umývat zadky.
Ale i přes veškerou její vitalitu a optimismus do života, musela Ajka několikrát navštívit operační sál. Poprvé na císařský řez (při porodu, následkem silou stahů, praskla děloha), podruhé torze žaludku (sama si včas přišla říct, že jí není dobře a tak díky včasnému zásahu a jejímu silnému srdci vše dopadlo velmi dobře) a potřetí na mastektomii spojenou s kastrací. Ze všech zákroků se Ajuška vzpamatovala velmi rychle a obvykle už za dva dny proháněla kočky po zahradě.
